Obec Syřenov leží 5Km jihovýchodně od Lomnice nad Popelkou při horním toku potoka Černá v průměrné nadmořské výšce 448 m.n.m.Původnázvu Syřenov není doložen,ale podle knihy Dr.Ant. Profouse a Dr.J.Svobody vznikl po opuštěném,osiřelém poplužním dvoru,který stál pod Kumburkem.


Připojení obcí

K obci Syřenov byla v r. 1937 definitivně připojena osada Újezdec a v r. 1960 i obec Žďár u Kumburku, ale jako samostatné katastrální území. Nejvyššími body syřenovského území jsou Kumburk 643 m.n.m., Bradlec 557 m.n.m.Červený vrch 541 m.n.m, Kulatý vrch 516 m.n.m, Jeruzalém 520 m.n.m a žďárského katastrálního území Smita 558 m.n.m.Rok založení obcí není znám, ale první zmínka o Syřenovu a Žďáru u Kumburku je z roku 1533, kdy mimo jiné obce i obec Syřenov se sedmi usedlíky a obec Žďár se 3 usedlíky zdědil Albrecht z Valtštejna, pán na Bradlci. O šest let později v roce 1539 se jeho statky dostaly do držení Mikoláše Trčky z Lípy a na Kumbu- rku. Od té doby byly dějiny obce Syřenov spojeny s osudy kumbursko-úlibického panství.Po dosažení plnoletosti se stal držitelem panství Jan Trčka, který neznámo kdy postoupil panství svému strýci Vilému Trčkovi. Po smrti Viléma Trčky dědil Kumburk s Jičínem jeho bratr Burian Trčka a po něm jeho syn Rudolf Trčka. Ten roku 1607 prodal panství Zikmundu Smiřickému ze Smiřic. V tomto roce se objevuje první zmínka o Újezdci jako osadě patřící ke kumburskému panství. Po smrti Zikmunda Smiřického se stává dědicem Albrecht Jan Smiřický a po něm roku 1618 jeho slabomyslný syn Jindřich Smiřický. Od roku 1621,po konfiskaci majetku Smiřických, se stal držitelem majetku opět Albrecht z Valdštejna. Ten roku 1627 založil ve valdicích kartuziánský klášter a k němu věnoval mimo hradu Pecka s městečkem a 11 vesnicemi i radnický statek s 12 vesnicemi, mezi něž patrřil i Žďár u K. a Újezdec.


Tak vzniklo panství Radim-Peckovské. R. 1632 byl Žďár u K. a Ploučnice sloučeny v jednu obec, a tak zůstaly až do roku 1880.Po albrechtově zavraždění 1636 se postupně stali majiteli kumburského panství Rudolf z Tiefenbachu, jeho manželka Marie Eva Alžběta rozená ze Šternberka a její synovec Jan Norbert ze Šternberka. R 1714 se stal majite- lem kumburského panství kníže z Trauttmannsdorfu. Pozrušení valdického kláštera 1782 byl Újezdec opět připojen k Syřenovu a panství Radim-Pecka přičleněno knížetem Trauttmannsdorfem ke kumburskému panství (Kumburk Radim. Pozemková reforma na zdejším panství proběhla v r. 1924 až 1927. Asi v polovině 18. století byla postavena silnice z Brodek přes Syřenov a Újezdec jako spojnice Jilemnice a Jičína. Byla to vlastně úzká vozová cesta. Při ní si předr.1770 u lesa nedaleko Syřenova vystavěl Václav Klepal hostinec Klepalku, později zvaný Klepanda, který je dnes oblíbeným výletním místem. Do r. 1785 patřil Syřenov k rychtě v Bělé u Libštátu, pak jej spravoval rychtář z Ústí u Staré Paky.Teprve od r. 1849 měla obec svého představeného, později starostu. Nejstarší písemnosti obce byly zničeny r. 1865 při požáru domu čp. 62, kde bydlel předsta- vený obce.V letech 1850 - 1855 patřila obec Syřenov k Jičínskému okresu, v létech 1855 - 1868 k soudnimu lomnickému okresu a od r. 1868 k semilskému politickému okresu.Obyvatelstvo se živilo zejména zemědělstvím, tkalcovstvím a prací v lese a v Újezdci i sadařstvím. V 18 století postavil ústecký mlynář Jiří Hadinec pod dolním koncem Syřenova mlýn, v němž se dne 28.6.1805 narodil MUDr. František Cyril Kampelík, lékař, politik spisovatel, ale především zakladatel venkovských spořitelních spolků - Kampeliček.


Jeho pamětní deska na škole byla v obci slavnojstně odhalena dne 27.9.1922. Současně byla obci předána Kampelíkova knihovna se 166 svazky. Po výstavbě a před slavnostním otevřením nové budovy Kampeličky v Syřenově v r. 1934 byla pamětní deska přemístěna na novou budovu. Kampelíkův spořitelní a záložní spolek pro Syřenov a okolí byl založen dne 20.3.1932 a zrušen (začleněn do Státní spořitelny) byl v r. 1952. Tělocvičná jednota Sokol byla zřízena v r. 1921 jako odbočka jednoty v Nové Vsi nad Popelkou.Samostatná jednotřídní škola v Syřenově byla zřízena v r. 1789. Do té doby místní děti navřtěvovaly školu v Nové Vsi n. Pop. Jednotřídní školní budova byla v obci vystavěna v r.1804 (později č.p.38). V r.1833 byla škola rozšířena na dvojtřídní. Nedostatek místa byl důvodem ke stavbě nové kamenné dvoutřídní školní budovy (č.p.67) v r. 1894. Do syřenovské školy chodily děti ze Syřenova, Újezdce, Žďáru u K. a z Krsmole. Největší počet žáků byl v letech 1898 až 1913, kdy se pohyboval od 109 (1903) do 122 (1905 a 1910). Pak počet žáků postu- pně klesal, až v roce 1974 bylo jen 7 žáků. Proto dne 27.6.1975 byla "základní devitiletí škola první až pátý postupný ročník" v Syřenově definitivně zrušena. V letech 1954 až 1956 se v Syřenově v č.p. S 38 pravidelně týdně promítaly celovečerní filmy. Dříve se zde hrálo ochotnické divadlo. V roce 1949 se obec umístila na 2.místě v soutěži o nejlépe upravenou obec v rámci Krajského národního výboru.Než bylo komunistickým režimem zakázáno soukromé podnikání, bylo v obci 5 hostinců (čp.S65,S38,S30,U8,Ž13) a tři obchody (čp.S 10,S 38,U 8).